Pátý rod je samostatná nadstavba (extension, plug-in) českého jazyka, jejímž cílem je umožnit mluvit a myslet o osobách genderově pružným či genderově neutrálním způsobem, mimo navyklé pohlavní/genderové významy rodu ženského a rodu mužského životného, ale současně s co největším zachováním krásy, bohatství a funkčnosti jazyka a jeho srozumitelnosti rodilým mluvčím.
Za tímto účelem nabízí především nové názvy osob, které v rozumných mezích odvrhují ženské i mužské sufixy a příponami zakončenými „-x“ aktivně odmítají sdělení pohlavnosti/rodovosti/genderovosti nazývaných osob, aniž by popíraly příslušnost či existenci takových kategorií a aniž by osoby redukovaly na úroveň zvířete či věci. Není-li pak v textu pohlaví/gender osob vyjádřen/o jinak, označení osob pátým rodem znamená požadavek na abstrahování od pohlaví/genderu a genderově nespecifické zacházení s osobami a uvažování o nich.
U ostatních rodově rozlišených tvarů skloňovaných slov nabízí pátý rod tvary, které jsou z estetického hlediska oběma zmíněným rodům společné, jsou kompromisem mezi nimi, jejich kombinací či využívají dosud neobsazené jazykové prostředky, jen v okrajových případech se střídavě a vyrovnaně přiklánějí k tvarům stávajících rodů.
Obsah tohoto repozitáře podléhá licenci CC BY-SA 4.0. Podrobné údaje o autorství zdrojových souborů jsou uvedeny v komentářích v jejich záhlaví.
Singularis
Pro samoučení se a výuku pátého rodu jsem připravilu kurz ve formě prezentace (zatím pouze úroveň „začátečnix“):
Ke stažení ve formátu PDF:
Doporučuji si předem vytisknout pracovní list a v průběhu prezentace ho vyplnit.
Očekávaná doba ke zvládnutí všech lekcí:
- úroveň začátečnix: 30 minut poprvé, 20 minut v případě opakování
Ke stažení ve formátu LibreOffice (ODP/ODT):
- prezentace kurzu (úroveň začátečnix) ve formátu ODP
- pracovní list (úroveň začátečnix) ve formátu ODT
Úrovně „středně pokročilau“ a „pokročilau“ zatím nejsou zpracovány.
Potřebné nástroje:
- GNU make
- XeLaTeX
Postup:
- V adresáři repozitáře spusťte „make“ (nebo lépe „make -j6“).
Výstup překladu najdete v adresáři „výstup_překladu“ ve třech verzích: bez generického maskulina („-bgm“), s generickým maskulinem („-gm“) a srovnání obou verzí pro účely vývoje a kontrol („-cmp“).
Je to čeština?
Pátý rod není součástí českého jazyka, ale jeho nadstavbou. Jedná se o jasně vymezenou část jazyka, která se používá společně s češtinou, nikoliv jako její součást.
Brání použití pátého rodu ve vyjádření pohlaví/genderu osoby?
Označíte-li osoby pátým rodem, jejich pohlaví/gender můžete stále vyjádřit jinými prostředky než rodem, např. „Na ulici stále čtyři studenxe naší univerzity (čtyři ženy).“ Pátý rod nebrání vyjádření pohlaví/genderu, ale umožňuje jejich nevyjádření.
Mohu pátý rod používat jen pro označení osob jednoho určitého pohlaví/genderu?
Toto není vhodné ze dvou důvodů.
Především proto, že každý jazykový prostředek používaný výhradně v souvislosti s určitým pohlavím/genderem se stává pro toto pohlaví/tento gender specifickým, což je v rozporu s deklarovanou genderovou neutralitou pátého rodu.
Označování osob jednoho genderu genderově specifickým způsobem a osob jiného genderu genderově neutrálním způsobem je projev jazykové diskriminace (nerovného zacházení). Účelem pátého rodu není nahrazovat tvary, které se vám nelíbí nebo které v jazyce chybí, jeho účelem je zacházet se všemi osobami stejně a rovnocenně (tzn. způsobem, který bude všem osobám cizí stejnou měrou, ale v rámci možností co nejbližší).
Mohu pátý rod používat?
Co není zakázáno, je dovoleno. Možnost jeho použití závisí na konkrétní společenské situaci a na lidech, jež hodláte oslovit. Pátý rod především nemůžete použít v úředním styku, protože úředním jazykem České republiky je pouze čeština.
Mohu o sobě budu mluvit v pátém rodě, když jsem žena / když jsem muž?
Ano. Účelem pátého rodu je pohlaví/gender nevyjádřit, nikoliv ho popírat.
Mohu s pátým rodem používat generické maskulinum?
Pátý rod je kompatibilní se všemi pravidly, vlastnostmi a funkcemi spisovné češtiny bez výjimky, jeho použití nijak nemění významy, výklad a vztahy ve spisovné češtině již existujících slov nebo jazykových kategorií (byť zdůrazňuje některé nejednoznačnosti) a nezavádí žádné změny v pravopisu či pravidech výslovnosti, proto může být použit i s generickým maskulinem.
Mohu pátý rod používat, když nevěřím v nebinární osoby?
Pátý rod je především genderově neutrální prostředek motivovaný potřebou funkčnější náhrady za generické maskulinum. Nesouvisí přímo s požadavky hnutí LGBTQIA+ a může být použit k jejich podpoře i proti nim.
„X“ není české, do češtiny nepatří
Písmeno „x“ není původně české, ale bylo do češtiny přijato již v roce 1913 (viz Wikipedii, která odkazuje na příslušný zdroj). Na rozdíl od skutečně nečeských písmen jako třeba „ø“ má svoje jasné místo v české abecedě (mezi „w“ a „y“), děti se ho na základní škole učí číst i jmenovat v abecedě a v dnešní době se již široce vyskytuje v přejatých slovech (exploze, extáze, komix, sex, text, textil) a rovněž v několika původních českých názvech (semtex, Maxim Turbulenc). Právě to, že jde o písmeno původem cizí, a tedy se nevyskytuje v původní české mluvnici a pravopisu, ho činí atraktivní volbou pro vyjadřování nových, v jazyce dosud nepřítomných významů.
„X“ mám spojené se sexem
Myslím, že to je velmi běžná asociace, ale u většiny českých mluvčích je slabá a lze ji snadno překonat intenzivním používáním. „X“ se již v jazyce vyskytuje i v mnoha se sexem nesouvisejících významech (Xerxes, sexta, kontext, text apod.). Navíc je tato „sexualizovanost“ v rodové koncovce v jistém smyslu na místě, protože rodové koncovky v češtině sexualizované jsou (pojí se s představou pohlaví), a mohla by napomáhat proti dehumanizujícím interpretacím.
Z různých asociací „x“ je obzvlášť výhodná ta s matematickou neznámou, neboť vede čtenářstvo k tomu, aby si pro pohlaví/gender vyhradilo v paměti místo, ale zatím ho neobsazovalo.
Nezní to jako čeština
To je první dojem, který budí většina jazykových prostředků vymykajících se zažitým zvyklostem, ve skutečnosti však znamená spíš to, že pátý rod nezní jako stávající rody, což je ovšem v pořádku — podobně jako je v pořádku, že rod ženský nezní jako rod mužský životný. Ujišťuji, že při delším poslechu a srovnání pátý rod zní jako čeština, byť s nezvyklými jazykovými prvky.
Pátý rod je příliš složitý na naučení
Je pravda, že psaní pátým rodem je složitější, než většina mluvčích očekává. Jeho složitost vyplývá ze složitosti rodově rozlišených tvarů v češtině a projevuje se v ní krása a bohatství slovanského jazyka. Není však složitá samoúčelně, ale jen v nezbytné míře, a zkušenosti s ním lze začít získávat postupně, čtením textů pátý rod používajících.
Z názvů osob v pátém rodě někdy nelze poznat název v rodě mužském životném či ženském
Názvy v pátém rodě se tvoří nahrazováním slovotvorných přípon podle tabulky, původní slovo tedy lze odvodit opačným postupem; mluvčí češtiny ale zpravidla tento postup nepotřebují, protože základní slovo zpravidla snadno uhodnou na základě běžné jazykové zkušenosti. Při dlouhodobém používání pátého rodu pak už není vyhledávání analogických názvů v ostatních rodech potřeba, protože budete mít význam spojený přímo s názvem v pátém rodě.
Koncovka -eu se příliš podobá -ou, takže při poslechu budí ženskou asociaci
Tento nedostatek lze do určité míry potlačit specifickou výslovostí, kde se „e“ v dvojhlásce mírně prodlouží, čímž pak bude znít o něco víc jako „-ému“ bez „m“. Ale je pravda, že zejména nedbalá výslovnost „-eu“ může k „-ou“ snadno sklouznout.
Pátý rod zní příliš uměle, neskloňuje se stejně jako stávající vzory
Většina tvarů pátého rodu je přímo odvozena od tvarů stávajících vzorů v češtině, případně je poměrně blízce připomíná, což umožňuje intuitivní porozumění za předpokladu dobré výchozí znalosti i málo používaných tvarů stávajících skloňovacích vzorů. Skutečně umělý jazyk by zdaleka nebyl tak intuitivní.
Děkuji kolektivu Kvíření jazyka českého za zájem a podnětné připomínky, Janě Valdrové za prokázání potřeby hledání funkční náhrady generického maskulina, Michalu Pitoňákovi za návrh koncovky „-e“ a (in memoriam) Vladimíru Šaurovi za zpracování výkladu české mluvnice, z něhož jsem vycházelu. Dále děkuji národu ruskému za příponu „-yje“ a národu finskému za krásu finštiny.
Všechny zdrojové kódy a z nich sestavená PDF podléhají licenci CC BY-SA 4.0; tato licence se však vztahuje pouze na distribuci a úpravy díla jako takového; nepředstavuje žádné omezení v používání mluvnických pravidel v díle vyjádřených. Podrobné údaje o autorství zdrojových souborů jsou uvedeny v komentářích v jejich záhlaví.